Jak jsme kempovali na Bítově

Byli u nás Caudrovci a opékali jsme špekáčky na zahradě. Řekli jsme si, že bychom jako mohli někam vyrazit, když se blíží ty svátky Jana Husa a že si teda dáme vědět. Na druhý den jsme si zavolali, že to bude Vranovská přehrada a třetí den se jelo na Bítov. I s Plačkama, jelikož TAP se neumí nechat moc dlouho přemlouvat.

Vždycky jsem si myslel, že kempování v ČR odzvonilo po revoluci a že se teď jezdí výlučně do Chorvatska. To jsem se ale spletl a to jsem poznal hned po příjezdu do kempu. Myslel jsem, že se dovnitř ani nedostaneme!

Tak nakonec se to nějak podařilo a dokonce jsme objevili luxusní plácek přímo před záchodkama. Původně to bylo místo určené pro venčení pejsků, ale děti mají přednost, tak jsme tam zaparkovali auta a rozdělali stany.

Ivoš silně překvapil, když začal tahat z auta věci jako altán, stolek a židličky. Říkal jsem si, co je to za mastňáka, ale nakonec se ukázalo, že altán je proti vodě lepší než náš stan, který mimochodem s námi domů necestoval a zůstal na Bítově na věky.

Hned první večer jsme si střihli první koncert s Puškvorcem a musím nekriticky říct, že se nám povedl. Ivoš byl hned celebrita a Puškvorec sklidil ovace především díky písním od Nohavici, které jsme nikdy nezkoušeli.

Pak jestě musím vzpomenout  na návštěvu hradu, kde se střílelo z kuše a kde jsou strašidla, návštěvu koktejl baru a plavbě po lodi. Ta plavba byla taky zajímavá seděl tam týpek s kytarou a neuměl nejnovější Buty.

Jo a taky ještě koupák byl dobrý, především tím, že se tam čepoval Bernard a že tam děcka hlídal plavčík, takže jsme mohli hnípat mimo areál a pit toho Bernarda.

No a jak už to s kempováním bývá, nakonec se jelo dom a řekli jsme si, že příště zase někam pojedeme.