Od té doby, co jsme si pořídili nový a úplně vymazlený kempovací stan (poté, co jsme starý nechali v kempu na Bítově ), jsme si říkali, že ho musíme zase pořádně otestovat. Na Markově sice obstál jako jediný i v masakrální bouři, ale v camping jako takový ještě vlastně nezažil.
Dohodli jsme se s Veselýma a s Caudrovcama, že zajedeme stanovat do Strážnice. Je to dost blízko a navíc místní kemp se dost vysoko umístňuje v soutěži „Camp roku“.
Příjezd do kempu
Musím přiznat, že první dojem nebyl úplně nejlepší. Paní na recepci evidentně nezvládala vyplňovat jeden papír a zároveň přijímat jediné příchozí hosty. To jsme ale s lehkým úsměvem na tváři překonali a pak už to bylo všechno na jedničku s hvězdičkou.
Caudrovci si objednali chatku s tím, že oni jsou aristokracie. My s Veselýma jsme spali pod stanem (bez Moničky, ta je ještě malá, byla v chatce). Když jsme přijeli, byl stan Veselých už postavený (mimochodem taky Jurek, to jim kdysi dávno prodal Blatňas). Akorát Peťa asi nepočítal s velikostí našeho stanu, když ten svůj stan stavěl a tak na ten náš nebylo dost místa.
Museli jsme s Ivošem jeho stan posunout až k plotu a pak jsme začali stavět tu naši obludu. Jelikož jsme se nacházeli v úzkém prostoru mezi chatkami, nemohli jsme ani vytvořit přístřešek, tak jsme tyčky ani nevytahovali z obalu.
Načasování bylo skvělé, protože jsme sice přijeli dost pozdě, ale stihli jsme stan postavit do tmy a mohli se věnovat jiné bohulibé činnosti.
Hudební večer
Zašli jsme na pivko u minigolfu a z dáli jsme občas zaslechli zvuk cimbálovky. Holky nám natočily poslední plzničku a my jsme si řekli, že uspíme děti a zajdeme omrknout tu kulturu v hospodě na druhé straně kempu.
Tak se i stalo. Když jsme tam dorazili, bylo na některých muzikantech znát, že mají už dost. V hospodě nám zase řekli, že je skoro všechno vypito a že se bude co nevidět zavírat. Tak jsme dali každý po pivku a vmáčkli se mezi nějaké lidi.
Ani jsme nedopili první, když to cimbálovka zabalila. Rozjuchané obecenstvo se však nevzdávalo a jalo se zpívat dál. Když zněla hospodou Galánečka od Redla, Ivoš nelenil a zaběhl do auta pro kytaru. Vrátil se v třetí sloce a jakmile hrábl do strun, už bylo jasné, že večírek převzal. Po galánečce přišla další a pak další píseň…
Já jsem hrál na ukulele, Peťa na kytaru, Ivoš klasicky na kytaru a foukačku a hlavně zpěv. Za chvíli jsme měli v partě i klarinet a kontrabas z právě dohravší cimálovky.
Na to, že se zavíralo a nebylo co pít, jsme vydrželi docela dlouho. Končilo se o půl čtvrté. Majitelé ještě sháněli víno po Strážnici a to víno bylo mimochodem dost hnusné a Peťku po něm bolela hlava. Nebo to bylo tím, že málo zpívala.
Koupaliště a minigolf
Ráno jsme se jako zpráskaní psi postupně všichni sešli pod tobogánem. Dětem pochopitelně nic nebylo a tak jezdily ostošest.
My jsme tak různě posedávali, polehávali a podřimovali.
Pak jsme si zahráli minigolf, navštívila nás mamka a pak jsme šli na oběd.
Bufet v kempu
Když jsem se ptal dětí, který kemp je lepší, jestli Strážnice nebo Bítov, řekly mi, že Strčížnice, protože tam mají hustý bufet. To byla ostatně pravda. Na oběd, ale i na snídani a večeři si člověk zašel s bílým podnosem, navybíral si jídlo co potřeboval a u pokladny zaplatil. To se vůbec nedalo srovnat s obyčejnou sámoškou. Alespoň pohledem dětí.
Kešky
Strážnice je plná kešek. Vyrazili jsme na ně v sobotu večer a dvě našli za 20 minut. Našli bysme jich víc, ale mnohé děti už odpadaly. Navíc bylo těžké dělat, že je nehledáme, protože zámecký park byl plný lidí. Ten večer měl koncert Jarek Nohavica. My jsme si ale Jarka užili předešlou noc a tak jsme dali přednost klábosení u plzničky vedle minigolfu.
Závěr
V noci se šlo spat. Celou noc hustě pršelo, což našim stanům Jurek ani trochu nevadilo, pouze mně, protože jsem ho pak musel doma ještě jednou rozdělat a usušit. Kemp ve Strážnici hodnotím opravdu velmi, velmi vysoko, nejen kvůli bufetu. Člověk si tam prostě připadá jako doma a jen co vystrčí bradu z kempu, ocitne se v zámeckém parku.
Koupaliště také nemá chybu, tobogán skvěle zabaví děti na celý den. Minigolf je výhodně umístěn u občerstvení a výběr hospod také rozmanitý. O obsluze nemluvě.
Takže když jsem včera vyplňoval anketu kemp roku, dostala to Strážnice. A určitě se tam ještě vrátíme.
